Veřejné zakázky dělají z radnic papírové cirkusy

22.11.2012    Ekonom    str. 68    Společnost

Korupce a transparentnost veřejných zakázek. To byly stěžejní body diskusí, které se při předávání ocenění Město pro byznys rozhořely mezi zástupci měst a podnikatelské sféry v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. 
Na mnohé starosty působí tato témata jako červená barva na býka. A to zejména od dubna letošního roku, kdy nabyla účinnosti novela zákona o veřejných zakázkách. Novelou vylepšený předpis přináší podle starostů více škody než užitku. Záměr zákonodárců byl přitom nepochybně dobrý. Cílem bylo snížit pravděpodobnost korupčního jednání těch, kteří rozhodují o penězích z veřejných rozpočtů. „Rizika se možná částečně podařilo snížit, ale negativa rozhodně převažují.
Ten zákon patří do koše,“ tvrdí i náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Josef Táborský. Co vlastně radnicím vadí? K nejkritizovanějším bodům nové úpravy patřilo vedle rozšíření povinností administrativního charakteru, které celý proces výběru komplikují, především zavedení jednokriteriálního modelu hodnocení zakázek. Stručně řečeno jde o to, že při vyhodnocování zakázek může zadavatel vybírat zpracovatele na základě jediného kritéria – ceny. Dostát zákonným požadavkům přitom není nemožné. „Teď u nás byla kontrola. V tom, jak zadáváme veřejné zakázky, nenašla jedinou chybu,“ pochlubil se Petr Tojnar, starosta Dobrušky, která získala titul Město pro byznys Královéhradeckého kraje. Jenže dokonalé zvládnutí pravidel neznamená vyšší efektivitu. „Zákonodárci se při tvorbě novely patrně řídili heslem: čím více předpisů, tím více transparence, jenže takhle to nefunguje,“ konstatovala Irena Burešová, starostka Přelouče, jež v průzkumu Město pro byznys získala první místo za Pardubický kraj. Její radnice sice ještě snížila limity pro zveřejňování zakázek a smluv (místo zákonné hranice půl milionu korun v Přelouči pracují se sto tisíci v oblasti stavebnictví a padesáti tisíci ve službách), jenže Burešové to radost nedělá. „Uvažujeme o tom, že limity zase zvýšíme, protože administrativa spojená se zveřejňováním je těžko zvladatelná.“ S trochou nadsázky lze konstatovat, že s papírováním si zkušení úředníci vždycky nějak poradí, když ale dojde na otázky obsahu zadání výběrového řízení, zůstávají bezradní. „Jediným kritériem, na jehož základě můžeme rozhodovat o vítězi, je cena. Ale to nestačí. Při výběru je třeba dosáhnout dobrého poměru cena – výkon,“ tvrdil starosta Vysokého Mýta Miloslav Soušek. Dá se to zvládnout za současných podmínek? „Cestou je podrobná a důkladná specifikace požadavků v zadání. Bohužel není spolehlivá,“ krčí rameny místostarostka Rychnova nad Kněžnou Jana Drejslová. Týdeník Ekonom vyhlásil srovnávací průzkum Město pro byznys již popáté. Partnery projektu jsou kromě týdeníku Ekonom také skupina PPF, Hospodářská komora České republiky a DPOV, člen skupiny ČD. Data zpracovává agentura Datank.