Středočeský kraj konečně hospodaří s rozumem

Po ročním vedení Středočeského kraje se hejtmanu Josefu Řihákovi povedlo zastavit zadlužování, dostat rozpočet do téměř půlmiliardového přebytku a od základu změnit systém zadávání veřejných zakázek. Jako dlouholetý starosta Příbrami o tom koneckonců ví své.

* Vám se podařil vcelku husarský kousek, když loňský rozpočet Středočeského kraje skončil výrazným přebytkem…

Ano, hospodaření Středočeského kraje se v loňském roce odrazilo ode dna a skončilo přebytkem ve výši 460 milionů korun. To je nejvíce za poslední roky. Pro srovnání, před rokem činil přebytek kraje pouhých 52,4 milionu korun. O tom, jak peníze využijeme, rozhodne krajské zastupitelstvo. Přál bych si, aby zastupitelé schválili jejich přesunutí do rezervního fondu, který budeme používat především na spolufinancování projektů, na které získáme dotaci z Evropské unie.

* Do úřadu jste nastupoval v listopadu 2012. Jaký byl recept na úspěšné hospodaření kraje a kde se podařilo nejvíce ušetřit?

Jednoduchý recept samozřejmě neexistuje. Důležité je, že se nám podařilo prosadit program úspor, hledání rezerv a hospodárného využívání peněz, které máme k dispozici. Museli jsme hlavně najít peníze na financování sociálních služeb nebo na zdravotnictví. A řešit řadu věcí, které jsme zdědili po svých předchůdcích.

* Jaké „dědictví minulosti“ bylo pro rozpočet kraje nejhorší?

Je toho více. Například problematická stavba leteckého muzea v Mladé Boleslavi, na kterou neměl kraj zajištěné financování. I v následujících letech budeme muset řešit takzvané odložené splácení rekonstrukcí silnic II. a III. tříd v majetku kraje. Zjednodušeně řečeno, kraj si vzal miliardový úvěr na opravy silnic s tím, že v roce 2013 zaplatí polovinu a následující rok druhou půlku. Peníze se nám nakonec podařilo v rozpočtu najít. Také jsme zaplatili podle splátkového kalendáře i část dluhové služby za úvěr oblastních nemocnic. Daří se nám splácet i část jistiny z dříve přijatého čtyřmiliardového úvěru. Za nejdůležitější ale považuji, že nové dluhy již nevznikají. Podařilo se nám zastavit i několik problematických projektů, například rekonstrukci zámku Buštěhrad.

* Jednou z cest, jak uspořit, je i nový systém zadávání veřejných zakázek. Jak se liší od způsobu, jakým kraj zadával veřejné zakázky v minulosti?

Před rokem na krajském úřadu vznikl nový odbor veřejných zakázek, který je bezpochyby velkým přínosem pro chod úřadu. A troufám si říci, že je i nezbytným a skvělým krokem pro zajištění transparentnosti veřejných zakázek v kraji. Jeho hlavní činností je správa veřejných zakázek. Kraj už tedy nemusí využívat placené služby externích administrátorů, protože si zakázky soutěžíme sami. Kraj navíc tímto krokem ušetřil nemalé peníze. Nelze přehlédnout ani fakt, že se snížily vysoutěžené cenové nabídky. Největší objem zakázek směřuje do oblasti dopravy, na výstavbu a opravy silnic či mostů nebo budování kruhových objezdů a křižovatek.

* Jak se na hospodaření kraje projevily katastrofální povodně, které zasáhly střední Čechy na jaře loňského roku?

Dost výrazně. Vezměte si, že povodně způsobily na majetku kraje škody přes čtyři miliardy korun, odhad nákladů kraje na jeho obnovu činí zhruba jednu miliardu korun. Škody vznikly zejména na dopravní infrastruktuře. Na krajských silnicích II. a III. třídy je odhadován náklad na jejich obnovu ve výši více než 1,4 miliardy korun. Velkou vodou bylo poškozeno přibližně 170 mostů, z nichž je 32 určeno k demolici.

* Jak se daří tyto škody po povodních napravovat?

Evidovali jsme 639 poškozených úseků silnic v majetku kraje. V současné době už máme přes 80 procent komunikací opravených. Dosud jsme vynaložili zhruba 450 milionů korun, peníze byly hrazeny ze Státního fordu dopravní infrastruktury se spoluúčastí Středočeského kraje ve výši 15 procent. Rekonstrukce většího rozsahu budou dokončeny v jarních měsících roku 2014.

* Velkou roli při ničivých povodních hrály jednotky integrovaného záchranného systému. Jak jste byl s jejich činností spokojen?

Fungovaly naprosto bezchybně a já jim za to mnohokrát děkuji. Opět se ukázalo, jak umí kritické situace zvládnout a ochránit životy i majetek spoluobčanů. Velké poděkování patří vedle profesionálních členů IZS i jednotkám sborů dobrovolných hasičů. Ti opět, jak je jejich zvykem, šli na pomoc tam, odkud lidé utíkali. Odvedli spoustu mravenčí práce při povodni i při odstraňování škod. Na práci dobrovolných hasičů spoléhali zejména starostové menších obcí a měst. Snažím se na jejich zásluhy upozornit, ať už návštěvami jejich výročních valných hromad, nebo předáváním medailí a věcných darů.

* Jedním z úsporných opatření Středočeského kraje v loňském roce bylo i zrušení dotací prostřednictvím krajských fondů. Letos jste tuto možnost obnovili. V jakém rozsahu?

Středočeský kraj pro letošní rok vypsal dotační granty, které jsou zaměřeny na vyvážený rozvoj kraje. Rozpočet je již v lepší kondici, takže chceme opět občanům, obcím a městům i prospěšným institucím umožnit čerpání krajských dotací. Žádosti o podporu si mohli občané a instituce podávat do devíti fondů, třeba do fondu hejtmana a zmírnění následků živelních katastrof, fondu kultury, cestovního ruchu a podpory podnikání, rozvoje obcí a měst, nebo životního prostředí či zemědělství. Více peněz je letos ve fondu podpory dobrovolných hasičů a složek IZS. Zatímco v minulosti se z něj zaplatila výstavba či rekonstrukce maximálně tří hasičských zbrojnic, letos může získat podporu daleko více žadatelům. Nabízíme příležitost čerpat peníze jen na stavební materiál, přičemž práce si udělají sami dobrovolní hasiči. Nazval jsem to Akce H – za stejné peníze se opraví daleko více zbrojnic a zázemí pro hasiče. Další peníze jsou v tomto fondu vyčleněny i na obnovu hasičské techniky.

* Pokračujete v plnění svých volebních slibů – proplácíte zdravotnické poplatky a podporujete učně ve vybraných oborech. Jak je pro kraj plnění těchto závazků náročné?

Zdravotnické regulační poplatky Středočeský kraj, mimochodem jako jediný z krajů České republiky, proplácí formou daru od roku 2010. Program platí pro zdravotnická zařízení v kraji. Dosud jsme vyplatili přes 42 miliónů korun a vyhověli tak zhruba 23 000 žadatelům. Pokračujeme také v proplácení školního jízdného, což podle mého názoru významně pomáhá zejména rodinám s dětmi na venkově, které musí do škol dojíždět. Formou stipendií také podporujeme učně na vybraných oborech. Vítám v této souvislosti i možnost, že na podporu učňovského školství mohou přispět i firmy, které mají možnost daňových úlev, pokud učiliště podpoří.

* V loňském roce se kraj zapojil do programu zlepšení životního prostředí, do takzvaných kotlíkových dotací. Budete v této podpoře pokračovat?

Ano. Žádosti v prvním kole tzv. kotlíkových dotací krajský úřad přijímal od 2. září 2013 a zájem o ně byl enormní. Peníze byly vyčerpány za pouhé čtyři dny. V současné době se již podepisují smlouvy s úspěšnými žadateli a lidé se již brzy dočkají i slíbených dotací. Další kolo bychom chtěli uspořádat pravděpodobně na podzim.

* Jaké další formy podpory Středočeský kraj pro své spoluobčany připravuje?

Ve spolupráci s Regionálním operačním programem Střední Čechy jsme se rozhodli podpořit výstavbu a rozšíření mateřských škol. Hlavně v okolí Prahy je nedostatek míst ve školkách velkým problémem. Podobně se chceme postarat o starší spoluobčany. Evidujeme přibližně 2 300 žádostí o umístění do domova seniorů. Chystáme výstavbu nového domova seniorů v Uhlířských Janovicích a stavíme v Rakovníku.

* Jak byste hodnotil spolupráci Středočeského kraje s podnikateli?

Scházím se se zástupci podnikatelů, zaměstnavatelských profesních organizací i s odboráři. Chci pomáhat úspěšným podnikatelům v kraji a rád bych přilákal investory ze zahraničí. Nyní jednáme třeba s francouzskými investory, kteří chtějí vybudovat v některém z nevyužitých středočeských zámků hotel. Mám zkušenosti z Příbrami, kde jsem byl dlouhá léta starostou. Jednal jsem s místními podnikateli i s hospodářskou komorou. O této úspěšné spolupráci svědčí druhé místo, které Příbram obsadila v celostátní soutěži Město pro byznys 2013.

* Jste hejtmanem Středočeského kraje a zároveň i senátorem. Zkuste vybrat dvě ožehavá témata, která ve svém volebním obvodu řešíte?

Za nebezpečí pro kraj považuji dvě skutečnosti. První je zájem nadnárodních těžařských firem provádět průzkum zlata v Mokrsku v Povltaví, u Hvožďan na Příbramsku, na Podblanicku a na dalších místech ve středních Čechách. Považuji takovéto zlatokopecké dobrodružství za nezodpovědné. Pokud bychom umožnili průzkum a těžbu zlata u nás, znamenalo by to devastaci krajiny se zcela zanedbatelným přínosem pro naši ekonomiku. Ponechme zásoby zlata pro budoucí generace. Podobně jsem znepokojen snahou zrušit Vojenský újezd Brdy a jeho území rozdělit. Jak je známo, v Brdech se nacházejí velké zásoby kvalitní pitné vody, která je již nyní strategickou surovinou. Proto se mi nelíbí, když chtějí toto území s neporušenou přírodou někteří vlivní lidé odebrat kraji a přesunout je do ryze komerční sféry. *

Komora.cz