Pro byznys je nejlepší středočeské dvojměstí, ukázal rozsáhlý výzkum

V zubařském křesle se cítí tak pohodlně jako málokdo. Jan Krčma je totiž vyrábí. Už 27 let. „I můj zubař má naše křeslo,“ hlásí majitel společnosti Chirastar KDT z Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi, která se zabývá vývojem nástrojů a zařízení pro stomatology.

Právě středočeské dvojměstí, kde Jan Krčma a další stovky živnostníků a podnikatelů působí, získalo ocenění Město pro byznys pro rok 2020. Sídlo, které na dvě půle dělí tok Labe, je podle zveřejněných výsledků podnikatelsky nejatraktivnějším městem v České republice.

„Konečně jsme se dočkali. Celá léta jsme ve výzkumu získávali druhá a třetí místa,“ říká Vlastimil Picek, starosta města. „Brandýs je průmyslový, Boleslav spíše rezidenční, máme dobré dopravní spojení, je tu přívětivě, dobře se nám tady žije,“ vypočítává starosta. Druhou příčku ve výzkumu obsadil Žďár nad Sázavou, třetí Uherské Hradiště.

Jde o dluhy i o komunikaci

Výsledky projektu Město pro byznys se skládají ze součtu dvou hlavních částí: podnikatelského prostředí a přístupu veřejné správy. Do toho prvního jsou zahrnuty parametry, jako je nezaměstnanost, průměrný měsíční plat nebo vzdálenost k dálniční síti. „To jsou ukazatele, jež mají pro podnikatele, kteří třeba uvažují o tom, mít ve městě svůj byznys, jasný význam,“ uvádí David Pavlát, manažer analytické agentury Datank, jež srovnání zpracovává. „Sama radnice toho například s budováním dálniční sítě mnoho nenadělá. Když ji ale ve své blízkosti má, je to dlouhodobá výhoda,“ dodává Pavlát.

Naproti tomu druhou část výzkumu, přístup veřejné správy, už radnice přímo ovlivňují. Posuzují se například kapitálové výdaje, dluhová služba města či způsob elektronické komunikace s podnikateli. Protože ve výzkumu jde především o ocenění radnic, které na podnikatelské prostředí ve svém městě myslí, přisoudili organizátoři této části výzkumu vyšší, šedesátiprocentní váhu. „Jak to dopadne, je tedy každoročně otevřené,“ uvádí Pavlát.

Výzkum hodnotí všech 205 obcí s rozšířenou působností v České republice a 22 městských částí v Praze. Agentura Datank shromáždí při srovnávání až 15 tisíc různých údajů, ty čerpá například z Českého statistického úřadu, ministerstva financí, kanceláře Czech Credit Bureau či nejrozsáhlejšího průzkumu platů a mezd v Česku na serveru Platy.cz. Kritérií je celkem 28. Cílem výzkumu je podle organizátorů, kteří spolupracují i se Svazem měst a obcí České republiky či Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest, „vytvořit diskusní platformu na téma podpory malého a středního podnikání a poskytnout zpětnou vazbu radnicím“.

Kavárně ruch maloměsta svědčí

V říjnovém čtvrtečním pozdním odpoledni je ve středočeském Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi nezvykle rušno. Městem se rozléhají sirény, město zasáhly prudké poryvy větru. Ze střechy budovy na brandýském Masarykově náměstí stojící hned vedle muzea, která právě prochází rekonstrukcí, urve vítr dřevěnou fošnu. Ta s rachotem dopadne na dlažební kostky nedaleko právě procházejícího školáka. Již přítomná policie páskami rychle uzavírá nebezpečnou oblast.

Na klidnější straně náměstí stojí kavárna Dvě vrány. Ve stylově postaveném, útulném a členitém vnitřku je nabito, za kávovarem a na place kmitají tři ženy.

„Tržby se nám rok od roku zvedají,“ najde si chvilku mezi obsluhou zákazníků spolumajitelka podniku Petra Šovelová. Kavárnu a podle venkovní retro vývěsní cedule také takzvanou tvořílnu otevřela s kamarádkou Gabrielou před šesti lety. „Město určitě těží i z toho, že je kousek od Prahy, je tady prostě rušno,“ říká spolumajitelka. Vedle dortů, kávy či sendvičů nabízí podnik, na první pohled odlišný od pečlivě nadesignovaných velkoměstských kaváren, i možnost zapojit se do jednoho z kurzů v přímo zde umístěné dílně. „Zákazníci si tak třeba z hlíny mohou vytvořit keramiku,“ vysvětluje Petra Šovelová.


Vysoké kapitálové výdaje

Podle údajů agentury Datank je město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav v rámci Česka na špici, co se týče vysoce nadprůměrného počtu malých a středních podniků. Počet firem a živností zde navíc aktuálně rychle roste. To podle závěrů průzkumu doprovází jak vysoký nárůst počtu obyvatel, tak i počet dokončených bytů na tisíc obyvatel.

Radnice rozvoj podporuje. „Svědčí o tom vysoký podíl kapitálových výdajů na celkových útratách této municipality,“ vysvětluje Pavlát. Velice dobrého výsledku dosáhla radnice rovněž v testu elektronické komunikace, který fiktivními podnikatelskými dotazy ověřuje, jak rychle a kvalitně na ně reaguje místní živnostenský úřad.

A vstřícnost je znát i při návštěvě městského úřadu, od ochotné recepční po zaměstnankyně živnostenského úřadu. „My takhle vůči lidem fungujeme normálně,“ usmívá se Monika Radová, jedna z pracovnic úřadu.

Ve městě sídlí výrobní závod německého výrobce autosoučástek Continental se stovkami zaměstnanců či velký výrobce zateplení firma Ciur. „Město nám nehází klacky pod nohy, sice výrazně zvedlo koeficient daně z nemovitosti, což nám prodražilo náklady na naše haly, ale jinak se s ním spolupracuje dobře,“ hodnotí přístup municipality Jan Krčma ze společnosti Chirastar KDT.

Živý Brandýs, klidnější Boleslav

I podle místní rodačky Magdalény Wohlštátové těží město z blízkosti Prahy, dobré dopravní dostupnosti a faktu, že se sem stěhuje hodně mladých lidí. Brandýs je podle ní živější, Boleslav zase klidnější.

V katastru výrazně většího Brandýsa žije 12 tisíc obyvatel, Boleslav má téměř o polovinu obyvatel méně. Starší a menší část města, tak silně spjatá s českou historií, se pyšní například lesoparkem, kam chodil pravidelně trénovat i Emil Zátopek. Často slouží jako odpočinková zóna dvojměstí. „Mezi oběma částmi je ale i rivalita, Boleslav se cítí být trochu ublížená, protože skoro vše podstatné se odehrává v Brandýse,“ podotýká s lehkou nadsázkou Wohlštátová. Výjimkou jsou obrovské tradiční staroboleslavské svatováclavské slavnosti.

Město se ale potýká i s problémy, trápí ho třeba doprava. „Když se něco stane na dálnici, tak se auta přesunou k nám,“ konstatuje rodačka Wohlštátová. Obchvat města chybí, hlavní trasa tak vede přímo přes obě historická náměstí a po mostě přes řeku Labe.

Žďár chce být eko-tech město

Druhý v pořadí, město Žďár nad Sázavou, se podle organizátorů průzkumu Město pro byznys dostal nahoru zejména díky přístupu veřejné správy. „Město má z pohledu podnikatele kvalitní webové stránky i počet úředních hodin, během kterých si mohou živnostníci, ale nejen oni, dojít vyřídit vše potřebné,“ uvádí se ve výsledcích.

Velice dobře ve srovnání s ostatními městy dopadl dvacetitisícový Žďár i v testu elektronické komunikace a kvality a včasnosti odpovědí ze strany radnice. Tu zde řídí starosta Martin Mrkos. „Tak vysoké umístění jsem nečekal. Je to satisfakce za to, že se snažíme podporovat rozvoj města,“ říká někdejší špičkový účetní a zaměstnanec poradenské společnosti PwC v Praze. Podle Mrkose Žďáru prospívá „sázka“ na automatizaci a robotizaci místního průmyslu. „Nechceme tady žádné montovny, jdeme ekologicko-technologickou cestou,“ říká rozhodně.

Největší firmou ve městě na Vysočině jsou Žďárské strojírny, firma založená v 50. letech a zaměstnávající dva tisíce pracovníků. Vedle této společnosti, která má stejného čínského majitele jako například fotbalová Slavia Praha, tedy Citic Group, se nicméně rychle rozvíjí další menší firmy. Patří mezi ně například Compas automatizace, zabývající se digitalizací továren, První Signální, výrobce zabezpečovacích systémů pro železnice, nebo Kovo Koukola, specializující se na kovoobrábění. Ta dodává například pro automobilku Porsche.

„Tato úspěšná firma vznikla z typické garážovky, založili ji techničtí geekové,“ uvádí starosta Mrklos. Daří se i žďárské firmě Kolibrik.net, podnik zabývající se vývojem technologií na vodík. „Město potřebuje práci a bydlení, ostatní přijde samo,“ vytyčuje priority sedmatřicetiletý starosta.

ICE ve Žďáru tiskne beton

Příkladem další rychle se rozvíjející technologické firmy z města je společnost ICE Industrial Services. Ta ve Žďáru rozvíjí 3D tisk betonu.

„Naše technologie umožňuje vytvořit hrubé stavby až pětkrát rychleji, roboti mohou pracovat 24 hodin v kuse, v podstatě bez obsluhy, přesná aplikace přináší až sedmdesátiprocentní úsporu materiálu,“ říká Tomáš Vránek, zakladatel a ředitel ICE.

Ve Žďáru nyní čtyři roboti od strojírenských koncernů ABB a Kuka tisknou první kusy městského mobiliáře. Výroba na Vysočině je nicméně zatím ve fázi vývoje, výrobky jako květináče či mobiliář zatím vyjdou draho. Místní samosprávy je ale dostanou od firmy darem. Tomáš Vránek má ve městě velké plány, v následujících letech chce ve Žďáru vytisknout kavárnu. A již v roce 2023 tam uvést do provozu nové zázemí místní soukromé školy Na Radosti, rovněž vytištěné z betonu. Firma ve městě kvůli propojení byznysové a akademické sféry iniciuje i založení Evropského institutu pro materiály, automatizaci a stavbu. Jeho partnery se staly i pražské ČVUT či německý koncern Siemens.


Uherské Hradiště uznání míjelo

I třetí město v pořadí, Uherské Hradiště, má velmi vysoký podíl podnikajících osob v přepočtu na ekonomicky aktivní obyvatelstvo. „Město v srdci Slovácka se výrazně rozrůstá, o čemž svědčí i vysoký počet dokončených bytů,“ píše se v průzkumu. Vysoce nadprůměrné výdaje jdou na kulturu či sport.

„Celostátní uznání nás dlouho míjelo,“ říká k výsledku starosta pětadvacetitisícového města Stanislav Blaha. „Přitom jsme už v rámci Zlínského kraje dvakrát zvítězili.“ Podle šéfa radnice se městu povedla podpora podnikatelů během covidové pandemie.

„Vytvořili jsme podpůrný program nejen pro podnikatele, kteří jsou nájemci v městských prostorech,“ říká Stanislav Blaha. Vedle státního programu Covid nájemné tak firmy a živnostníci mohli čerpat i z prostředků, které k tomu město vytvořilo.

Přístup města k podpoře podnikání symbolizuje i nedávno otevřené coworkingové centrum HUB 123. To sídlí v městských prostorech na Mariánském náměstí.

Centrum má mimo jiné dát prostor k propojení místních podnikatelských projektů, ale patří mezi ně i organizace takzvaných fuck-up nights, tedy noci podnikatelských přešlapů. „Cílem je ukázat, že podnikatel je taky jen člověk, občas chybující,“ píše se na stránkách centra. V přípravné fázi je podnikatelská akademie, kde se budou setkávat zájemci s místními podnikateli, kteří už za sebou mají zajímavé a inovativní projekty. Podle Blahy Uherské Hradiště dlouhodobě těží z toho, že není „vykořeněno“, tak jako některé oblasti v českém, moravském či slezském pohraničí. „Tradice se zde předávají z generace na generaci a na podnikání je to pozitivně znát,“ dodává starosta.

Ostrava rozdala desítky milionů

Za vedoucí trojicí na dalších místech skončila města Jablonec nad Nisou, Ostrava a Šlapanice. Moravskoslezská Ostrava se stala jednoznačně nejlidnatějším sídlem v celé první patnáctce. Třistatisícové město zvítězilo ve „svém“ Moravskoslezském kraji. Ostrava jako jedno z několika měst podpořila podnikatele v době covidu desítkami a stovkami milionů korun.

„Vyhlásili jsme program z vlastního rozpočtu, peníze šly podnikatelům postiženým covidem,“ uvedl primátor Ostravy Tomáš Macura. Město loni na tyto účely dalo 80 milionů korun, letos již 50 milionů. Kromě toho firmám a živnostníkům odpouští spoustu místních poplatků. „Abychom je podpořili,“ doplňuje Tomáš Macura. Ostrava také, podobně jako například Žďár nad Sázavou, podporuje investice formou partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Šlapanice, bezmála osmitisícové město nedaleko moravské metropole Brna, dokáže podle výzkumu „těžit z výhodné pozice a nabídnout skutečně kvalitní podmínky pro podnikání“. Počet ekonomických subjektů je zde v přepočtu na obyvatele v rámci Jihomoravského kraje vůbec nejvyšší, navíc nadále výrazně stoupá.
Zdroj: ekonom.cz, 29. 10. 2021