Neratovice nejsou příliš vhodné k podnikání, na vině je i Spolana

25. 11. 2013, Mělnický deník

V tabulce, která zahrnuje obodování hned padesáti různých kritérií z oblasti podnikatelského prostředí a přístupu veřejné správy, se Neratovice od samého počátku trvání výzkumu pohybují ve spodní polovině.
Podle jednoho z radních Romana Kroužeckého, který je zároveň provozovatelem kavárny ve městě, je na vině zejména úpadek Spolany.
„Ve Spolaně bývalo zaměstnáno na šest a půl tisíce lidí. Dnes jich není možná ani osm set a je klidně možné, že chemička se časem úplně zavře. Poslední provozy, které tam jsou, totiž fungují na základě výjimek,“ připomněl, že Spolana vyrábí chlor za pomoci rtuti, což se nelíbí ekologům. Továrna sice získala souhlas s prodloužením tohoto způsobu výroby až do roku 2016, co ale s chemičkou bude pak, zatím nikdo netuší.
Výrazné snížení počtu zaměstnanců ve Spolaně vedlo k tomu, že velká část občanů Neratovic začala za prací dojíždět do okolních měst a obcí. Hlavně do Prahy, kde také tráví převážnou většinu dne.
„Lidé tady sice bydlí, ale nežijí, takže peníze, které vydělají, tu nenechají. Nemají totiž kdy je tady utratit,“ svěřil se Roman Kroužecký se svým názorem. „Navíc se odsud poměrně dost lidí stěhuje pryč, řádově jde o desítky lidí ročně,“ uzavřel radní.
Místostarosta Neratovic Tomáš Hrodek s ním v tomto sice souhlasí, celkově však situaci až tak černě nevidí.
„Samozřejmě z vyhodnocení nejsme nijak nadšení a rozhodně se pokusíme naši pozici do příštího roku zlepšit,“ poznamenal a dodal, že zachování provozu Spolany patřilo mezi jeden z hlavních cílů města, které za prodloužení výjimky na výrobu chloru za pomoci rtuti bojovalo spolu s chemičkou. „Podařilo se nám díky tomu zachránit až šestnáct set pracovních míst,“ vysvětlil. Zhruba osm stovek lidí totiž pracuje přímo ve Spolaně a podobný počet pak v dalších firmách v areálu továrny, které jsou na fungování Spolany závislé.
Na druhou stranu si místostarosta chce počkat na metodiku hodnocení, kterou má agentura městu poslat. „Víme například, že jedním z hodnocených kritérií jsou úřední hodiny. Ty třeba my máme oficiálně pouze v pondělí a ve středu, ale naši úředníci samozřejmě občany obslouží každý den v týdnu, pokud to bude nutné. Na druhou stranu jsou města, která rovnou uvádějí, že úřední hodiny mají třeba čtyři dny v týdnu. V porovnání s nimi se lišíme a fakta rázem mluví proti nám,“ upozornil Tomáš Hrodek a dodal, že například v kritériu získaných dotací na sto obyvatel se Neratovice naopak nacházejí poměrně vysoko.
Nepříliš dobře si ve výzkumuvedl i Mělník, obsadil osmnácté místo. Starosta Ctirad Mikeš uvedl, že na vině je podle něj to, že město v minulosti povolilo výstavbu obchodních center a supermarketů, které malé a střední podnikatele naprosto převálcovaly.
„Máme snad nejhustější síť těchto obchodů na počet obyvatel z celé republiky. Navíc nám nenahrává ani fakt, že v centru města neexistuje tradiční obchodní síť. Anemáani kde vzniknout,“ řekl Mikeš.
Nepříznivou situaci však hodlá vedení Mělníka v nejbližší době začít řešit. Plánuje spustit v první polovině příštího roku průzkum mezi občany města, který by měl odhalit, jaké obchody a služby by vlastně Mělničané v centru uvítali. Od toho se pak bude odvíjet i rozsáhlá rekonstrukce náměstí Karla IV. a přilehlých objektů, o které se mluví už mnoho let, dosud se s ní ale nezačalo.

***

Ze šestadvaceti středočeských měst skončily Neratovice třetí od konce, zatímco Mělník obsadil osmnáctou příčku. Nejlépe dopadly Kralupy nad Vltavou, které drží osmé místo.