Nejlepším městem pro byznys na jihu Moravy je podle analytiků Vyškov

brno.idnes.cz

Nejpřitažlivějším jihomoravským městem pro byznys je podle analytiků Vyškov. Stříbro mají Šlapanice, třetí příčku Mikulov. Města se hodnotila podle bezmála padesáti kritérií. Porovnávaly se třeba ceny stavebních pozemků, počet lékařů, vzdálenost k dálnici, průměrný plat či konkurence na pracovním trhu.

Výzkum zpracovala společnosti Datank, která letos srovnávala 205 obcí. Ukázalo se, že chuť a nálada rozšiřovat firmy na jižní Moravě podnikatele neopustila ani v době ekonomické krize.

“V průměru v Česku necelá čtvrtina podnikatelů uvažuje o rozšíření svého stávajícího podnikání, zatímco na jižní Moravě je to téměř třetina. To znamená, že je v kraji vyšší potenciál pro rozvoj,” vysvětluje analytik Datanku Ondřej Pivoňka. Výhodu má maloměsto, které leží blízko Brna

Ne všechny obce jsou na tom stejně. Více si věří podnikatelé v menších městech, která ale nejsou vzdálenější než hodinu jízdy od Brna.

“Moravskokrumlovsko nabízí řadu zajímavých zakázek. A není to jen Moravský Krumlov, patří tam i nedaleké Ivančice. K tomu je logisticky dostupné Brno, které je druhým největším městem v zemi. Podnikatel tak využívá výhod maloměsta s tím, že velké odbytiště má v Brně,” vypozoroval Ivan Bazal z moravskokrumlovské stavební společnosti Joka.

Tvůrci žebříčku oslovili v každém městě na třicet podnikatelů. Více než polovina uvažuje o rozšíření svých služeb také ve Šlapanicích nebo Slavkově u Brna.

“Jsme spokojeni, poptávka převyšuje nabídku. Z devadesáti procent máme objekty stabilně pronajaty. Za poslední roky jsme problém neměli, ať to tak jde dál,” říká Martin Jedlička, ředitel společnosti ICEC, která ve Šlapanicích pronajímá prostory podnikatelům. do PC pro iPad

Do Šlapanic to táhne zejména malé a střední firmy a řemeslníky. “Zájem mají truhláři, stolaři, zámečnická výroba, velkoobchod s domácími potřebami, firmy, které zpracovávají železo. Opravdu nejrůznější profese,” vypočítává Jedlička. Tvrdá data získávali analytici především od podnikatelů. Sami pak otestovali práci radnic. Radnice si vedly průměrně

“Napsali jsme fiktivní dopis, že máme zájem v tom kterém městě podnikat například v pronájmu bytů nebo si otevřít občerstvení na plovárně. Pak jsme sledovali, jak živnostenské odbory odpovídaly. Jestli odpoví rychle, správně, pošlou rovnou formulář, který má podnikatel vyplnit, či telefon, kam se může obrátit s dalšími dotazy,” popisuje analytik Pivoňka. V tomto srovnání se jižní Morava drží průměru.

“Na úředníky si nemůžeme stěžovat,” hlásí z “byznysového města snů” Ladislav Pospíšil, ředitel společnosti Avos Vyškov, která se zabývá měřicí a regulační technikou. Jak ovšem dodává, ani ve Vyškově není všechno ideální. “Je fakt, že se nám nedaří sehnat pracovníky do firmy. Nevím, je to až s podivem, ale nikdo se moc nehlásí. Nevím, kde je chyba,” poznamenává Pospíšil.

Naopak oproti republikovému průměru se jihomoravští podnikatelé méně trápí s financemi. “Co se týče nedostatku peněz pro rozšíření podniku, v celém Česku uvedlo tento důvod deset procent byznysmenů, na jižní Moravě pouze pět,” poznamenal Pivoňka.

A co by ze všeho nejvíc chtěli podnikatelé od radnic? Minimum byrokracie. “Je to logické, chtějí, aby všechno šlo hladce a nemuseli kvůli každému papíru chodit na úřady,” říká Ondřej Pivoňka.