Jak si vedou Pardubice, Chrudim a Hlinsko v hospodaření?

CRIF porovnává vybrané údaje hospodaření uvedených měst s průměrem stejných ukazatelů obcí stejné velikostní kategorie. Data čerpá z rozpočtových a účetních údajů obcí za rok 2016 a ukazatele jsou přepočteny na jednoho obyvatele.

Statutární město Pardubice
V ratingovém hodnocení dosáhlo město v roce 2016 průměrné hodnocení. V období let 2013 až 2016 ušetřilo město 3 % svých souhrnných příjmů, což představuje úsporu ve výši 240 milionu Kč. Srovnatelně velké obce ušetřily 6 % svých příjmů. Rozpočet města byl v menší míře závislý na dotacích než u obcí v dané velikostní kategorii (11 % versus 15 %). Týká se to nejen investičních, ale i neinvestičních dotací. Váha investičních dotací města v jejich celkovém objemu byla nižší. Přesto byl podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích srovnatelný s ostatními obcemi.

Město financovalo investice ve větší míře z výnosů z prodeje majetku než obce v dané velikostní kategorii. Celkové příjmy města byly v přepočtu na obyvatele vyšší než ve srovnatelných obcích. Týkalo se to všech hlavních příjmových položek s výjimkou investičních a neinvestičních dotací. Nejvyšší převis vykázaly nedaňové příjmy dotací, a to díky příjmům z pronájmu majetku a darům. V rámci daňových příjmů získalo město více peněz u daně z nemovitosti a příjmů z loterií a výherních hracích přístrojů.

Mezi rokem 2013 a 2016 se dluh města snížil o 26 % a objem krátkodobého finančního majetku se naopak zvýšil, a to 13 %. Město vykazovalo v každém z posledních čtyř let vyšší objem krátkodobého finančního majetku, než byl objem dluhu.  A rozdíl se postupně zvyšoval. Město by tak mohlo, v případě nutnosti, splatit okamžitě celý dluh. V přepočtu na obyvatele dosahoval dluh v roce 2016 města necelých 60 % dluhu srovnatelně velkých obcí a krátkodobý finanční majetek byl naopak vyšší. Dluh se v roce 2016 podílel na průměru příjmů za poslední čtyři roky 17 %, což je méně než u obcí v dané velikostní kategorii a také méně než je limit Ministerstva financí.  

Chrudim
V ratingovém hodnocení za rok 2016 dosáhla Chrudim průměrné hodnocení. V období let 2013 až 2016 ušetřilo město 4 % svých souhrnných příjmů, což představuje necelých 80 milionů Kč. Srovnatelně velké obce vykázaly úsporu ve výši 8 % souhrnných příjmů. Nejvyšší přebytek města byl dosažen v roce 2016. Rozpočet města byl ve větší míře závislý na dotacích než u obcí v dané velikostní kategorii. Platí to však pouze pro neinvestiční dotace. Investiční dotace měly nižší váhu a byly pod úrovní ostatních obcí i v přepočtu na obyvatele. To se odrazilo i v mnohem nižším podílu kapitálových výdajů na celkových, a to v každém z posledních čtyř let. Zatímco běžné výdaje byly v přepočtu na obyvatele města vyšší, kapitálové výdaje byly naopak mnohem nižší. 

Celkové příjmy města byly v přepočtu na obyvatele o něco málo nižší než ve srovnatelně velkých obcích. Nižší byly všechny hlavní příjmové položky s výjimkou neinvestičních dotací. Nejvyšší rozdíl zaznamenaly nedaňové příjmy, a to v důsledku nižší úrovně příjmů z pronájmu majetku a příjmů z vlastní činnosti.

Dluh města se mezi rokem 2013 a 2016 snížil o 25 %, objem krátkodobého finančního majetku naopak vzrostl o 25 %.  Objem finančního majetku města byl v každém z posledních čtyř let nižší než objem dluhu, což není pozitivní jev. V přepočtu na obyvatele byl dluh města v roce 2016 vyšší a objem krátkodobého finančního majetku tvořil méně než polovinu částky ve srovnatelně velkých obcích. V roce 2016 byl podíl dluhu města na průměru příjmů za poslední čtyři roky 16 %, což stále hluboko pod limitem Ministerstva financí.  

Hlinsko
Za rok 2016 obdrželo Hlinsko průměrný rating. V letech 2013 až 2016 město ušetřilo 11 % svých souhrnných příjmů, což představuje 101 milionu Kč. Největší část úspor pochází z roku 2013. Srovnatelně velké obce uspořily 7 % příjmů. Rozpočet města byl podobně závislý na dotacích jako u ostatních obcí dané velikostní kategorie, ovšem s tím, že rozpočty ostatních obcí vykázaly vyšší podíl investičních dotací na celkových. Podíl kapitálových výdajů města na jeho celkových výdajích byl podstatně nižší než u srovnatelně velkých obcí.  

Celkové příjmy města v přepočtu na obyvatele byly vyšší než u obcí v dané velikostní kategorii. Týká se to všech hlavních položek s výjimkou kapitálových příjmů a investičních dotací. Největší převis nalezneme u neinvestičních dotací, a to již od roku 2014. Vyšší nedaňové příjmy zajistily městu především příjmy z vlastní činnosti. Kapitálové příjmy města byly naopak mnohem nižší než u srovnatelně velkých obcí. Celkové výdaje města byly v přepočtu na obyvatele sice vyšší, avšak kapitálové výdaje se pohybovaly pouze na zhruba dvoutřetinové úrovni srovnatelně velkých obcí.

Dluh města se mezi rokem 2013 a 2016 snížil, přesto byl v roce 2016 v přepočtu na obyvatele stále ještě vyšší než u obcí obdobné velikosti. Objem krátkodobého majetku města se v daném období se sice zvyšoval pomaleji, ale dostatečně na to, aby v roce 2016 byl po dvou letech opět vyšší než objem dluhu. V přepočtu na obyvatele byl i tak nižší než u srovnatelně velkých obcí. Podíl dluhu v roce 2016 na průměru příjmů za poslední čtyři roky dosáhl výše 26 %.

Podrobnosti naleznete na: https://www.informaceoobcich.cz/