Jak si vedou Nová Paka, Dobruška a Nové Město nad Metují v hospodaření?

CRIF porovnává vybrané údaje hospodaření uvedených měst s průměrem stejných ukazatelů obcí stejné velikostní kategorie. Data čerpá z rozpočtových a účetních údajů obcí za rok 2016 a ukazatele jsou přepočteny na jednoho obyvatele.

Nová Paka
V roce 2016 získalo město nadprůměrné ratingové hodnocení. Mezi rokem 2013 a 2016 ušetřilo 2 % svých souhrnných příjmů, což představuje úsporu ve výši 17 milionu Kč. Úspory mohly být vyšší nebýt poměrně značného schodku v roce 2015. Srovnatelně velké obce uspořily 7 % svých celkových příjmů. V průměru závisela pětina celkových příjmů na dotacích. Závislost na dotacích byla v případě ostatních obcí v dané velikostní kategorii mírně vyšší. Město ovšem mělo nižší podíl investičních dotací na celkových (32 % versus 41 %). 

Celkové příjmy i výdaje města byly v přepočtu na obyvatele nižší než u obcí v dané velikostní kategorii. V rámci výdajů byly nižší pouze výdaje běžné. Z hlavních příjmových položek byly nižší všechny kromě kapitálových příjmů. Největší odchylku nalezneme u daňových příjmů, a v důsledku nižší úrovně daně z nemovitosti, místních poplatků a poplatků v oblasti životního prostředí. Nedaňové příjmy na obyvatele byly téměř srovnatelné.

Dluh města se mezi rokem 2013 a 2016 snížil o 39 %, o něco pomaleji však klesal i objem krátkodobého finančního majetku. V roce 2016 byl dluh města v přepočtu na obyvatele o něco málo nižší, než u srovnatelně velkých obcí, u objemu krátkodobého finančního majetku byl rozdíl výraznější. Přesto město vykazovalo v každém z posledních čtyř let nižší objem dluhu než krátkodobého finančního majetku. V roce 2016 se dluh města podílel na průměru příjmů za poslední čtyři roky 19 %, což se významněji neliší od obcí v dané velikostní skupině. 

Dobruška
Za rok 2016 obdrželo město nejvyšší ratingové hodnocení A. V období let 2013 až 2016 město ušetřilo desetinu svých souhrnných příjmů, což představuje úsporu ve výši necelých 68 milionu Kč. Největší část úspor pocházela z roku 2015. Podíl salda rozpočtu na souhrnu příjmů obcí v dané velikostní kategorii byl nižší. Rozpočet města závisel na dotacích v menší míře a vykázal i mnohem nižší podíl dotací investičních (25 % versus 41 %).

Celkové příjmy a výdaje města byly v přepočtu na obyvatele vyšší než u obcí v dané velikostní kategorii. Nejvyšší odchylku mělo město u daňových příjmů. Bylo to díky zejména poplatkům v oblasti životního prostředí. Vyšší byly i nedaňové příjmy města, zásluhou příjmů z vlastní činnosti. Naopak, nižší byly příjmy z prodeje majetku a investiční dotace.

Výše dluhu byla v období let 2013 až 2016 stabilní a dluh tvořily výlučně ostatní dlouhodobé závazky. Město nemělo žádný bankovní úvěr. Objem krátkodobého finančního majetku města se v daném období zvýšil o 77 % a byl vždy vyšší než dluh. V roce 2016 byl objem krátkodobého finančního majetku v přepočtu na obyvatele dvojnásobný oproti srovnatelně velkým obcím.  

Nové Město nad Metují
Město získalo v roce 2016 průměrné ratingové hodnocení. Mezi rokem 2013 a 2016 ušetřilo 7 % svých souhrnných příjmů, což představuje úsporu ve výši 47 milionu Kč. Největší část úspor pochází z roku 2013. Rozpočet města byl v menší míře závislý na dotacích než obce v dané velikostní kategorii. Týká se to však jen investičních dotací, zatímco neinvestiční dotace byly v přepočtu na obyvatele téměř srovnatelné. Město mnoho neinvestovalo, vykázalo oproti srovnatelným obcím méně než poloviční podíl kapitálových výdajů na celkových, a to v každém z posledních čtyř let.

Celkové příjmy města byly v přepočtu na obyvatele nižší než ve srovnatelně velkých obcích.  Největší odchylka byla u investičních dotací, které se pohybovaly na třetinové úrovni. Daňové příjmy města byly nižší zejména v důsledku nízké úrovně místních poplatků, daně z nemovitosti a nulových poplatků v oblasti životního prostředí. Podíl investičních dotací na celkovém objemu dotací města dosáhl v průměru 14 %, u srovnatelně velkých obcí to bylo 41 %. Zhruba poloviční byly i výnosy z prodeje majetku města.

Dluh města se mezi rokem 2013 až 2016 snížil o 43 % a v přepočtu na obyvatele byl v roce 2016 o třetinu nižší než u obcí v dané velikostní kategorii. Objem krátkodobého finančního majetku se v daném období zvýšil o 39 % a na konci období byl v přepočtu na obyvatele také nižší než v ostatních obcích. Avšak v každém z posledních čtyř let byl vyšší než dluh města, takže město mohlo, v případě potřeby, svůj dluh okamžitě splatit. V roce 2016 dosáhl podíl dluhu města na průměru příjmů za poslední čtyři roky 12 %, což je méně než u srovnatelně velkých obcí.

Podrobnosti naleznete na: https://www.informaceoobcich.cz/