Jak si vedou Benešov, Brandýs a Příbram v hospodaření?

CRIF porovnává vybrané údaje hospodaření uvedených měst s průměrem stejných ukazatelů obcí stejné velikostní kategorie. Data čerpá z rozpočtových a účetních údajů obcí za rok 2016 a ukazatele jsou přepočteny na jednoho obyvatele.

Benešov
Město obdrželo v roce 2016 druhý nejvyšší ratingový stupeň B+. V období let 2013 až 2016 město ušetřilo 7 % svých souhrnných příjmů, což představuje 132 milionu Kč. Srovnatelně velké obce vykázaly úsporu ve výši 6 % rozpočtových příjmů. Rozpočet města byl mnohem více závislý na dotacích než u ostatních obcí. Ty v průměru tvořily více než dvě pětiny rozpočtových příjmů, u ostatních obcí to bylo 22 %. V přepočtu na obyvatele byly investiční dotace města dvakrát vyšší, neinvestiční dotace pak dokonce třikrát vyšší než u srovnatelně velkých obcí. Tomu odpovídal i vyšší podíl kapitálových výdajů města na celkových (37 % versus 27 %).

Celkové příjmy v přepočtu na obyvatele města byly vyšší než u obcí dané velikostní kategorie. Týká se to všech hlavních příjmových položek s výjimkou nedaňových a kapitálových příjmů. Vyšší daňové příjmy ovlivnily zejména místní poplatky a příjmy z loterií a výherních hracích přístrojů. Důvodem nižší úrovně nedaňových příjmů, které byly v přepočtu na obyvatele jen o málo více než poloviční, byly především nulové příjmy z pronájmu majetku. Výnosy z prodeje majetku města byly ve srovnání s obcemi v dané velikostní kategorii v přepočtu na obyvatele poloviční.

Město nemělo v posledních čtyřech letech žádný úvěr, jeho dluh tvořily výlučně ostatní dlouhodobé závazky. Dluh města byl v přepočtu na obyvatele v každém z posledních čtyř let mnohem nižší než u srovnatelně velkých obcí. Objem krátkodobého finančního majetku v přepočtu na obyvatele byl téměř dvojnásobný oproti srovnatelně velkým obcím. Podíl dluhu v roce 2016 na průměru příjmů za poslední čtyři roky byl zanedbatelný, u obcí dané velikostní kategorie tvořil 16 %. 

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav
V roce 2016 obdrželo město druhý nejvyšší ratingový stupeň B+, což je oproti předchozím rokům podstatné zlepšení. V období let 2013 až 2016 město ušetřilo 12 % svých souhrnných příjmů, což představuje úsporu ve výši 194 milionu Kč. Podíl přebytku srovnatelně velkých obcí na jejich příjmech byl poloviční. V roce 2016 město ušetřilo více než pětinu příjmů, kterými disponovalo v rozpočtu. Město vykázalo o něco vyšší závislost na dotacích, a to jak neinvestičních, tak i investičních. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích města byl shodný s obcemi v dané velikostní kategorii.

Celkové příjmy města byly v přepočtu na obyvatele vyšší než u srovnatelně velkých obcí. Platí to o všech hlavních příjmových položkách. V absolutním vyjádření vykázaly největší převis neinvestiční dotace. V rámci daňových příjmů byly vyšší příjmy ze správních poplatků a příjmy z loterií a výherních hracích přístrojů.  V rámci nedaňových příjmů to byly příjmy z pronájmu majetku. Podíl kapitálových příjmů města na rozpočtu byl shodný s podílem ve srovnatelně velkých obcích.

Dluh města se mezi rokem 2013 a 2016 snížil o 4 %, což je podstatně méně než u ostatních obcí. Podstatnou část duhu města tvořily ostatní dlouhodobé závazky. Objem krátkodobého finančního majetku města se sice v posledních čtyřech letech zvyšoval, v přepočtu na obyvatele byl v roce 2016 o třetinu nižší, než kolik měly srovnatelně velké obce.

Příbram
V roce 2016 získalo město druhý nejvyšší ratingový stupeň B+. Mezi rokem 2013 a 2013 ušetřilo město navzdory schodkům rozpočtu z let 2013 a 2014 a díky vysokému přebytku v posledním roce 6 % svých souhrnných příjmů. Představuje to úsporu města ve výši 163 milionu Kč. V roce 2016 město nevyužilo dokonce pětinu rozpočtových příjmů. Obce dané velikostní kategorie ušetřily 8 % svých příjmů.

Rozpočet města závisel z jedné pětiny na dotacích. Je to o něco více než u srovnatelně velkých obcí. Podíl investičních dotací města na jejich celkovém objemu však byl mnohem vyšší než u ostatních obcí. V přepočtu na obyvatele získalo měst méně na neinvestičních dotacích a více na dotacích investičních. Kapitálové výdaje města se na celkových výdajích podílely 20 %, u ostatních obcí to bylo 18 %.
Celkové příjmy i výdaje města byly v přepočtu na obyvatele nižší než u srovnatelně velkých obcí. Nižší byly běžné i kapitálové výdaje a všechny hlavní příjmové položky s výjimkou neinvestičních dotací. Nejvyšší odchylku vykázaly nedaňové příjmy, především příjmy z vlastní činnosti. Příjmy z prodeje majetku hrály v rozpočtu města zanedbatelnou roli a v přepočtu na obyvatele dosahovaly zhruba poloviční úroveň.

Dluh města se mezi rokem 2013 a 2016 snížil o 62 %, objem krátkodobého finančního majetku naopak výrazně vzrostl, a to zejména v roce 2016. V posledních dvou letech byl objem dluhu města nižší než objem jeho krátkodobého finančního majetku. V roce 2016 byl dluh města v přepočtu na obyvatele podstatně nižší než u srovnatelně velkých obcí, nižší byl i objem jeho krátkodobého finančního majetku. V roce 2016 dosahoval podíl dluhu na průměru příjmů za poslední čtyři roky 2 %, u srovnatelně velkých obcí to bylo 18 %. 

Podrobnosti naleznete na: https://www.informaceoobcich.cz/