Evženie Červenková: Stát má pocit, že stavaři jsou zloději

26. 11. 2013, Pražský deník, Boleslavský deník, Benešovský deník, Berounský deník, Kladenský deník, Kolínský deník, Kutnohorský deník, Nymburský deník, Mělnický deník, Příbramský deník, Rakovnický deník

Neratovice – Vedení středočeských měst vybíralo v rámci projektu Město pro byznys společnosti, které pro své město dělají víc, než je jejich náplň. Starostka Neratovic Lenka Mrzílková navrhla stavební firmu Červenka Bohumil, protože s nimi mají výborné zkušenosti při letošních povodních. Když je v červnu oslovili, tak jim rychle pomohli. Starostka také připustila, že úspěšnost ve veřejných zakázkách není v Neratovicích příliš dobrá pro místní společnosti. I tak si ale snaží najít cestu k tamním podnikatelům. Jednatelku firmy Evženii Červenkou mrzí, že v okolí vítězí cizí firmy.

* Proč si myslíte, že vás město nominovalo na cenu za přínosnou spolupráci s radnicí?

Když byly povodně, tak jsme jim pomohli a vyšli vstříc. Tím, že máme techniku, tak se tam odklízely různé náplavy, vozil se písek a podobně. Při povodních se pytloval písek, potřeboval se také jeřáb na zvednutí náplav. Auta dáváme k dispozici.

* Pomáhali jste i při jiných neštěstích?

Musím říct, že kdykoliv město mělo sněhovou kalamitu nebo povodně před deseti lety, tak jsme se jim vždycky snažili pomoc. Když je sníh, tak zase máme kolový traktor, stroje nakládají sníh, aby se to odvezlo.

* Jsou podle vás Neratovice městem pro byznys?

Měla jsem vždycky obci za zlé, ale nemůžu to tak brát, protože je to celorepublikový trend. Místní firmy nevyhrávají zakázky a dostávají se tam firmy, které jsou z dalekého okolí, že žasneme, jak se mohou tou cenou dostat třicet procent pod nás. V tomto směru mají obce rezervy, ale podle nastavení zakázek s tím nemůžou nic dělat.

* Jaký je problém při zadávání zakázek?

Máte tam kritérium cenu, a jestli to je lajdácky udělané, jestli je tam dodržená technologie, to už záleží na obci, jak si to pohlídají. Ale oni s tím v podstatě nic dělat nemůžou. Jenže pro nás jako menší firmy je to likvidní. Teď jsme tam zrovna řešili, že spousta takových firem jako my do podobných výběrových řízení ani nejde, protože ví, že to stejně nevyhraje, že to vyhrají jiné firmy, větší firmy. My jsme si vždycky zakládali na kvalitě, a to dneska nic neznamená. Tím, že vás tlačí do nějaké ceny, pochopitelně tam musí být nějaká hranice.

* Vnímáte tedy intenzivně problém ve veřejných zakázkách?

Naše stavební firma bohužel dostává čím dál tím méně zakázek ve městě, tak se to projevuje i v zaměstnanosti. Je to do kolečka do kola. Před dvaceti lety jsme zaměstnávali osmdesát lidí, teď máme třicet, čtyřicet lidí. V podstatě to nikdo neřeší, všichni se zajímají o horníky, ale za těch pět let krize přišlo 50 tisíc lidí o zaměstnání a to nikoho nezajímá.

* Vidíte v tom nějaké řešení?

Já v tom vidím řešení. Neměla by být jednoznačně stoprocentní cena, mělo by tam být třeba reference, kolik třeba zaměstnávají lidí. Jestli ta firma vůbec zaměstnává lidi, protože někdy ty společnosti vůbec nemají žádné lidi. Dneska je pracovní síla strašně drahá. Když zaměstnáváte lidi a ve stavebnictví vyděláváte pět měsíců na celý rok, to je sezonní práce, tak je potom všechno náročné. Když máte tu cenu, nechci říct seštelovanou úplně na nulu, tak pak už taky nejsou žádné rezervy, není tam nic.

* Říkala jste, že stavebnictví není tolik prospěšné. V čem to vidíte?

Stát začal šetřit, měl pocit, že díky různým kauzám velkých firem má pocit, že všichni stavaři jsou zloději. Že všichni chtějí hodně peněz za málo muziky, ale v těchto menších firmách chce každý, aby odvedl dobře udělanou práci, aby se za ní mohl otočit a nemusel se za ni stydět. Aby neměl reklamace a obec měla o něm povědomí, že je to firma, na kterou se mohou spolehnout. Ne jako teď, že v té obci prakticky nic neděláte, protože se nechytáte.

* Cítíte to hlavně v Neratovicích?

Já do jiného okresu nepřijdu, nemůžu to posoudit, ale když jsem to slyšela na předávání ceny Města pro byznys, tak napříč krajem si stěžují všichni na tento problém. Někdo tady podotknul, že pak když starostové osloví podnikatele, jestli by jim nepřispěli, tak oni nechtějí. Říkají jim, ať si osloví ty, co jim tady pracují. To je úplně jasný. Na tohle vám totiž už nezbývají peníze.

* Jak vidíte budoucnost?

Pět let je klesající trend. Nejdřív nám říkali, že oživení bude v roce 2013, teď 2016, v časopise jsem četla 2020. Mám ale pocit, že ve stavebnictví nevidím žádné světélko v tunelu. Myslím si, že pro střední a malé firmy ten trend, co je nastavený, je likvidní. Všechno dělají velké firmy, které si můžou dovolit jít mnohde pod cenu, protože jinde získají velkou zakázku.

* Jaká bude vaše cesta, abyste se uživili?

Popravdě řečeno nevím, protože bych tam viděla třeba podporu od státu. Zemědělci, horníci dostávají dotace, tak proč ve stavebnictví, které je také sezonní prací, proč mu stát nevyjde vstříc tím, že na zimu jim odpustí třeba částečně odvody? Nějakou finanční věc, aby je povzbudil? Nikdy jsme to nedělali, ale pomalu spějeme k tomu, že budeme muset lidi na zimu propustit. I když je to pro mě drahé, protože jim musím dát odstupné, ale na jaře je buď vezmu, nebo ne.

* Menší stavební firmy mají finanční problémy kvůli zaměstnancům?

Máme skoro čtyřicet lidí, mívali jsme jich sto. Odvody a další poplatky nás úplně ničí. A teď si vezměte, že musíme platit všechno, co se vždycky platilo. Ale cena zakázky je úplně někde jinde. Kde teda brát? Nemáte na obnovu parku, nářadí, nezbývají vám žádné peníze. Říkám si, že to, co se děje ve stavebnictví, jsem ještě nezažila. Trend nízké ceny už tu byl po revoluci, ale rychle se přišlo na to, že je to naivní a je to potom ošizený. Otáčí se to pak na reklamacích. Je to tristní.