Stálicí na nebi byznysu zůstává na Vysočině Humpolec

Letošní výsledky výzkumu Město pro byznys potvrdily výjimečné podnikatelské postavení Humpolce v rámci Kraje Vysočina. Na druhé místo se vyšvihl zejména díky kvalitnímu přístupu veřejné správy Žďár nad Sázavou, bronz bere Pelhřimov. Výzkum, jehož výsledky jsou vyhlašovány na krajských setkáních Svazu měst a obcí, zpracovává analytická agentura Datank a hodnotí v něm všech 205 obcí s rozšířenou působností v České republice a městské části Hlavního města Prahy.

V Humpolci se podnikatelské prostředí stále rozvíjí
Humpolec má v rámci Kraje Vysočina nejvyšší podíl firem a také vysoký nárůst počtu ekonomických subjektů. Město podnikatelsky těží z dobré dopravní dostupnosti i velmi nízkých cen stavebních pozemků. Má vysoce nadprůměrný počet studentů a učňů v odborném vzdělávání, nejvyšší nárůst počtu obyvatel a s tím spojenou nadprůměrnou bytovou výstavbu. Také radnice se v tomto ohledu činí, podíl výdajů na rozvoj bydlení a bytové hospodářství je v regionu nejvyšší, vysoce nadprůměrně podporuje veřejnou dopravu, ale také kulturu. Kvalitní výsledky vykazuje Humpolec rovněž v podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích radnice a v podílu investičních dotací. Při pohledu na spokojenost podnikatelů s fungováním radnic, té humpolecké nevyjímaje, vyplývá, že podnikatelé jsou v Kraji Vysočina z celé České republiky jedni z nejspokojenějších. V šesti z osmi kategorií dosáhl region nadprůměrného hodnocení, nejvýrazněji v kvalitě e-mailové komunikace, přehlednosti a obsahu webových stránek a vstřícnosti a ochotě při řešení problémů.

„Je to samozřejmě příjemné překvapení, protože městům na Vysočině se obecně daří. Například Pelhřimov, naše sousedské město, se také umisťuje ve výzkumu na předních příčkách. Ale já bych řekl, že to není o tom, jestli je někdo první, druhý nebo třetí. Důležitější je, že počínání těch měst někam směřuje, především k investiční činnosti a komfortu pro jejich obyvatele. A ono to spolu také úzce souvisí, protože, kde se dobře podniká, tam se i dobře žije. V Humpolci začneme brzy zpracovávat nový územní plán, takže podnikatelé by měli nastražit uši. Snažíme se i o vlastní investiční činnost, podporu výstavby bytového domu či komplexu, chceme v tomto ohledu přijít s vlastním vzorovým řešením,“ říká starosta Humpolce Karel Kratochvíl.

Přístup veřejné správy je ve Žďáru nad Sázavou na jedničku, Pelhřimov dobře hospodaří
Žďár nad Sázavou má nadprůměrný podíl malých a středních firem, drží nízkou dlouhodobou nezaměstnanost, a také v rámci kraje relativně mladé obyvatelstvo může přispět k rozvoji podnikatelského prostředí do budoucna. Především ale město zazářilo v části výzkumu, která se věnuje přístupu veřejné správy, kde dosáhlo v kraji vůbec nejlepšího výsledku. Výrazně se na tom podílely nadprůměrné výsledky v testu elektronické komunikace, v podpoře webových stránek nebo třeba široký rozsah úředních hodin radnice. Zástupci města se také pravidelně setkávají se řediteli místních firem na Fórech podnikatelů, podílí se na společné prezentaci města, škol a firem na Dni žďárských firem. Bronzový Pelhřimov má v kraji vůbec nejnižší nezaměstnanost, nejvyšší podíl ekonomických subjektů a nejnižší ceny stavebních pozemků. Velmi nízké náklady na dluhovou službu a vysoká likvidita svědčí o dobrém hospodaření radnice. Ta navíc dosáhla na Vysočině nejlepšího výsledku v testu elektronické komunikace, která prostřednictvím fiktivních podnikatelských dotazů zjišťuje kvalitu a rychlost odpovědí. Podnikatelům město nabízí zainvestované pozemky, buduje potřebnou infrastrukturu.

„Srovnávací výzkum Město pro byznys pomáhá samosprávám na základě sdílení zkušeností orientovat se v podnikatelském prostředí. Veřejnost na základě sestaveného žebříčku nejlepších měst s největším podnikatelským potenciálem zase může hodnotit práci svých zastupitelů. Sdílení dobré praxe a předávání zkušeností z jiných regionů jsou možnosti, které výzkum Město pro byznys samosprávám nabízí, a to je také důvod, proč ho Svaz měst a obcí ČR podporuje,“ říká předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Srovnávací výzkum Město pro byznys již dvanáctým rokem hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí v České republice. Detailnímu zkoumání jsou podrobena všechna města a obce s rozšířenou působností. Analytici agentury Datank, která za výzkumem stojí po datové stránce, dělí své hodnocení do dvou hlavních kategorií, podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy. Pořadí vyhodnocuje za jednotlivé kraje a také za celou republiku. V rámci výzkumu jsou shrnuty všechny důležité informace a statistická data, která dále rozvíjejí diskuzi o vývoji podnikatelského prostředí v ČR. V letošním ročníku analytici zaměřili ještě větší pozornost na kategorii přístup veřejné správy, kterou mohou radnice svými aktivitami přímo ovlivnit. Zařazeno bylo také dotazníkové šetření mezi podnikateli, jak jsou spokojeni se službami radnic v jednotlivých oblastech a také dotazník zjišťující, jaké aktivity radnice vyvíjejí směrem k podnikatelům, ale nejen jim. Cílem bylo více zohlednit fakt, že Město pro byznys musí být také místem, kde se dobře žije nejen podnikatelům, ale i jejich rodinným příslušníkům a jejich zákazníkům. Vyhlašovatelem výzkumu je týdeník Ekonom, partnerem Stavební skupina EUROVIA CS.

Fotografie naleznete zde.