Napsali o projektu 

Denik.cz

Praha - Existují profese, kterým se vyplatí stěhování za prací. Jsou to třeba kuchaři či účetní. Rozdíly jsou také u některých tabulkových mezd 


Taková otázka zřejmě napadla úplně každého.

Vydělal bych si více, kdybych opustil „rodnou hroudu“ a šel pracovat jinam?

Pro pětadvacetiletého kuchaře Marka Oujezdského ze západních Čech to byla jasná věc. „Vydělával jsem necelých čtrnáct tisíc, v Praze beru přes dvacet tisíc, a i když se mi zvedly náklady za nájem, nelituji,“ říká Marek.

Podobnou cestu za obživou volí hlavně mladí lidé a obyvatelé příměstských oblastí.

Ale vyplatí se za prací „migrovat“ i z větší dálky ? Podle velkého srovnání, které exkluzivně pro Deník připravil největší internetový platový průzkum Merces.cz a pořadatelé soutěže Město pro byznys, se cesta za prací vyplatí pouze někomu.
Virtuální přesun

Například kuchař ve Středočeském kraji si vydělá oproti kuchaři na Vysočině o čtvrtinu více, což je podle hoteliérů dáno i vývojem v nedávné minulosti.

„Ještě před dvěma lety byl problém dobrého kuchaře sehnat, proto všichni museli své kuchaře hýčkat. Dobrý kuchař se musí zkrátka zaplatit,“ potvrzuje Jiří Šlapeta z hotelu Tulipán v Průhonicích u Prahy.

Čistě teoreticky – pokud by měl kuchař manželku prodavačku a odstěhovali by se z Vysočiny do středních Čech, zvýšil by se jim roční příjem

o více než sedmdesát tisíc korun.

Podle odborníků ze společnosti Profesia, která průzkum Merces.cz zajišťuje, se teď stěhování za prací vyplatí třeba účetním. Ti, kdyby se přestěhovali kupříkladu ze Zlínského kraje do Prahy, mohou očekávat o více než třetinu vyšší mzdu.

Naopak nejméně se vyplatí změnit kraj řidičům kamionu.

Překvapivé je však srovnání tabulkových platů. Ty by teoreticky měly být všude velmi podobné, ovšem kvůli různým odměnám a přesčasům jsou také v tomto případě rozdíly. Například rozdíl mezi průměrným platem policisty na Pardubicku a v Praze je více než desetina. Zdravotní sestry v Olomouci berou oproti těm v pražských nemocnicích o pětinu méně.

Průzkum Merces.cz dlouhodobě sleduje také mzdy v?krajích a okresech.

Pokud by se srovnaly údaje za roky 2008 a 2009, mzdy rostly meziročně nejrychleji v krajích Libereckém (22 326 Kč, + 6%), Karlovarském (20?270 Kč, + 4%) a Královéhradeckém (20 945 Kč, +3%).

O jedno procento si pohoršili Středočeši a jen minimálně rostlo třeba Plzeňsko. Na nule zůstali Pražané, ačkoliv zde i nadále lidé berou stále nejvyšší průměrné mzdy (kolem 29 tisíc korun měsíčně).

„V Praze je největší koncentrace nadnárodních společností, které po vzoru mateřských center přistoupily k zmrazení mezd,“ vysvětluje Miroslav Dravecký ze společnosti Profesia. „Ukazuje se, že okresy v bezprostřední blízkosti velkých měst provází v době ekonomického růstu nebývalý růst, ale v období hospodářských problémů i největší pokles,“ dodává analytik Města pro byznys Michal Kaderka.

Stáhněte si: Tabulka mezd vybraných profesí
#nahled/http://mm.denik.cz/1/15/mzdy_regiony_denik_flash_big.jpg/http://mm.denik.cz/1/15/mzdy_regiony.jpg/Rozdíly mezd v jednotlivých regionech#

Lidí bez práce je méně. Rozhodne ale podzim

Snad se začíná blýskat na lepší časy.

Armáda nezaměstnaných se v červnu snížila o více než čtrnáct tisíc lidí, což je o dvě desetiny procentního bodu méně než v květnu. Beztak ale nezaměstnaných je v Česku stále skoro půl milionu.

Vyplývá to z pravidelného šetření ministerstva práce

a sociálních věcí (MPSV).

Míra nezaměstnanosti letos v červnu ve srovnání

s měsícem květnem klesla na 8,5 procenta.

V absolutních číslech to znamená, že doma je v tuto chvíli 487 733 lidí, z toho téměř 142 tisíc osob má plný nárok na sociální dávky.

Bude hůř?

Na snížení nezaměstnanosti se stejně jako v květnu podíleli převážně muži. Jejich množství na úřadech práce kleslo o 12 tisíc.

Úřady práce jich na konci června registrovaly 251 235, žen potom 249 265.

Zatímco v květnu zaznamenaly všechny úřady práce pokles nezaměstnanosti, v červnu ve dvou okresech vzrostla, a to na Nymbursku o 1,8 procenta a Kolínsku o 0,1 procenta.

Nejvýraznější pokles podílu lidí bez práce byl zaznamenán v okresech Znojmo o 7,3 procenta a Jeseník o sedm procent.

„Další pokles nezaměstnanosti je pozitivní zpráva, ale nesmíme ji přeceňovat. Důležitý bude podzim, kdy se do čísel promítnou absolventi škol, kteří patří mezi skupiny s vyšší mírou nezaměstnanosti,“ řekl včera Deníku hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

„Nedivil bych se proto, kdyby nezaměstnanost na podzim ještě krátkodobě vyskočila nad devět procent,“ předvídá Bureš.

MPSV snížení nezaměstnanosti přičítá především tomu, že řada nezaměstnaných našla uplatnění v sezonně orientovaných odvětvích – zemědělství či stavebnictví. (jak, čtk)

Počty nezaměstnaných dle krajů:

Jihočeský – 6,4 procenta

(minus 0,3 procenta)

Jihomoravský – 9,5 procenta

(minus 0,3 procenta)

Karlovarský – 10,4 procenta

(minus 0,2 procenta)

Královéhradecký – 7,1 procenta

(minus 0,3 procenta)

Liberecký – 10,3 procenta

(minus 0,3 procenta)

Moravskoslezský – 11,4 procenta

(minus 0,2 procenta)

Olomoucký – 10,5 procenta

(minus 0,4 procenta)

Pardubický – 8,4 procenta

(minus 0,3 procenta)

Plzeňský – 7,5 procenta

(minus 0,1 procenta)

Praha – 3,9 procenta

(stejná hodnota)

Středočeský – 6,8 procenta

(minus 0,1 procenta)

Ústecký – 13 procent

(minus 0,2 procenta)

Vysočina – 8,6 procenta

(minus 0,3 procenta)

Zlínský – 9,8 procenta

(minus 0,3 procenta)

(Zdroj: MPSV, míra nezaměstnanosti v červnu)