Logo

 Moravskoslezský kraj 

 << zpět na výběr kraje

Celkové výsledky soutěže Město pro byznys 2008 v Moravskoslezském kraji

Podstatou soutěže Město pro byznys je určení pořadí měst s nejlepšími podmínkami pro podnikání v České republice i v jednotlivých krajích. Pro zajištění co největší objektivity soutěže byla města hodnocena na základě padesáti kritérií rozdělených do šesti oblastí. Zdrojem hodnot každého kritéria byla statistická data nezávislých a odborných institucí a odborníky garantovaný výzkum.
Celkové pořadí shrnuje kritéria a oblasti, jež mohou být i ve vzájemném faktickém rozporu. Např. ve výzkumu společnosti Factum Invenio si podnikatelé nejvíce cení místa pro podnikání v Kravařích, které se však v oblasti atraktivity lokality umístilo až na podprůměrném sedmnáctém místě a v oblasti podnikatelského prostředí na místě osmnáctém. Ve Frýdlantu nad Ostravicí si podnikatelé nejvíce stěžují na ceny, ale dle výzkumu je míra cen ve Frýdlantu nad Ostravicí na výborném čtvrtém místě. Největším rozporem je však hodnocení vítězné Opavy: Factum Invenio zjistilo, že tamější podnikatelé jsou třetí nejvíce nespokojení. Úroveň podnikatelského prostředí chválí (3. místo v průzkumu), avšak stěžují si na pracovní sílu a ceny, přičemž ceny jsou v Opavě průměrné a poměry na pracovním trhu třetí nejlepší v celém Moravskoslezském kraji.
Na konci pořadí soutěže Město pro byznys se v Moravskoslezském kraji ocitla Karviná, která je ve všech oblastech podprůměrná. Rozvoji podnikání brání nízká atraktivita lokality, vysoké ceny a situace na pracovním trhu, která se vyznačuje nejvyšší mírou dlouhodobé nezaměstnanosti, vysokými platy kvalifikovaných sil a vysokou nemocností zaměstnanců.
Nejpřitažlivější město pro podnikatele není v Moravskoslezském kraji určeno rozlohou, obyvatelstvem ani lokalitou. V první polovině pořadí najdeme města malá i velká. Opava i Karviná mají přibližně stejný počet obyvatel, ale jsou na opačných stranách žebříčku. Ostravu od Karviné dělí pouze 28 km, ale podmínky pro podnikání jsou zcela odlišné.

Celkové pořadí

Podnikatelské prostředí

Kvalita lokality

Pracovní trh

Kvalita veřejné správy

Cenové podmínky

Průzkum mezi podnikately

 1. Opava

 1.

 7.

 3.

 2.

 12.

 19.

 2. Odry

 15.

 5.

 9.

 3.

 13.

 7.

 3. Frýdlant nad Ostravicí

 3.

 4.

 6.

 9.

 4.

 20.

 4. Ostrava

 2.

 18.

 15.

 8.

 8.

 5.

 5. Havířov

 15.

 15.

 15.

 1.

 5.

 12.

 6. Nový Jičín

 6.

 8.

 17.

 7.

 9.

 7.

 7. Krnov

 6.

 12.

 7.

 13.

 7.

 1.

 8. Hlučín

 12.

 10.

 4.

 6.

 18.

 14.

 9. Bohumín

 14.

 20.

 14.

 5

 1.

 11.

 10. Kravaře

 18.

 17.

 1.

 22.

 10.

 2.

 11. Bílovec

 11.

 11.

 20.

 10.

 11.

 3.

 12. Bruntál

 6.

 1.

 5.

 20.

 17.

 21.

 13. Frýdek-Místek

 5.

 13.

 10.

 11.

 22.

 9.

 14. Frenštát pod Radhoštěm

 4.

 2.

 13.

 21.

 20.

 10.

 15. Kopřivnice

 10.

 8.

 18.

 12.

 14.

 13.

 16. Vítkov

 21.

 16.

 2.

 18.

 14.

 18.

 17. Jablunkov

 20.

 3.

 10.

 15.

 16.

 16.

 18. Třinec

 9.

 13.

 8.

 18.

 21.

 6.

 19. Rýmařov

 19.

 6.

 12.

 17.

 3.

 22.

 20. Český Těšín

 13.

 21.

 22.

 16.

 6.

 4.

 21. Orlová

 22.

 22.

 21.

 4.

 2.

 14.

 22. Karviná

 17.

 19.

 18.

 14.

 19.

 17.

 Tabulka ve formátu PDF ke stažení zde

 

 Podnikatelské prostředí

Ukazatele podnikatelského prostředí zahrnují počet a vývoj ekonomických subjektů, podíl středních a velkých podniků a rozdělení ekonomických subjektů dle sektoru hospodářství. Vyšší podíl zahraničních osob mezi podnikateli považujeme za příznivý.
Nejlepší podnikatelské prostředí v Moravskoslezském kraji je v Opavě. Ve všech kritériích této oblasti lze Opavu nalézt v první třetině žebříčku s výjimkou podílu cizinců, kteří v Opavě podnikají. Poslední pozici v žebříčku zaujímá Orlová, ve které je počet podnikatelů a firem na počet obyvatel nejmenší. Podnikající subjekty jsou spíše malé firmy. Tabulka podnikatelského prostředí naopak ukazuje, že počet firem a živnostníků zvyšují v Orlové podnikající cizinci.

Tabulka ve formátu PDF ke stažení zde

 

Kvalita lokality

Města a obce nejsou jen místem podnikání a práce, ale především místem pro život. Lidé nevolí místo práce jen na základě výše mzdy, ale také podle dopravního spojení mezi centrem a periferiemi, kvality bydlení, možnosti využití volného času, ale i např. životního prostředí a rozmanitosti okolí.
Nejatraktivnějším místem Moravskoslezského kraje je Bruntál. Rozvoj bytového fondu, možnosti využití volného času, zdravý vzduch a nízká kriminalita předčily nedostatečnou dopravní a obecní infrastrukturu s nízkou kapacitou předškolních zařízení. Nejméně atraktivní lokalitou je Orlová, které nepomohlo ani vysoké hodnocení obecní a dopravní infrastruktury. Převážil nedostatek ubytovacích kapacit pro turisty a podnikatele, nedostatečná bytová výstavba, přeplněné čekárny u lékaře, nedostatečné kulturní a sportovní vyžití a vysoká kriminalita.

Tabulka ve formátu PDF ke stažení zde

 

Pracovní trh

Růst podnikání je možný jen v případě, že profesně rostou i zaměstnanci. Vysoká nezaměstnanost je vnímána jako společenský problém, pro podnikatele však může být zdrojem kvalifikovaných, odpočinutých a motivovaných pracovních sil. S nízkou zaměstnaností souvisí i nízké platové očekávání, proto města s vysokou nezaměstnaností hodnotíme kladně. Naopak je negativně hodnocen podíl dlouhodobě nezaměstnaných a jejich rostoucí věk.
Pro podnikatele jsou z hlediska pracovních sil nejlepším místem Kravaře. Kravaře jsou skutečným rezervoárem pracovních sil: nezaměstnaní jsou mladí a na úřadu práce jsou registrováni podstatně kratší dobu, než je v Moravskoslezském kraji obvyklé. Průměrné platy zaměstnanců jsou spíše nižší, stejně jako jejich nemocnost. Na poslední pozici v žebříčku pracovního trhu je Český Těšín. Stejně jako v případě Kravař je v Českém Těšíně dostatek volných pracovních sil s nízkým věkem, průměrně však převažuje dlouhodobá nezaměstnanost. Průměrný je i počet potenciálních zaměstnanců na jedno pracovní místo. Dalším důvodem, proč se Český Těšín dostal na spodní příčku, jsou vysoké průměrné platy kvalifikovaných pracovníků (avšak nízké průměrné platy v administrativě) a jejich častá nemocnost.

 Tabulka ve formátu PDF ke stažení zde

 

Kvalita veřejné správy

Hospodaření obce, rychlé a vstřícné vyřízení žádosti, ale i např. schopnost získat dotace jsou kritéria, která jsou v kompetenci samospráv a jako taková mohou být nejrychleji zlepšena. Radní se často brání, že efektivní řízení obce je závislé na rozpočtu a počátečních investicích, nicméně kvalita obsahu internetových stránek, navigační systém a např. informační otevřenost svědčí o ochotě a vstřícnosti k občanům a podnikatelům.
Nejlépe jsou vedeni úředníci v Havířově. Havířovští úředníci jsou v Moravskoslezském kraji druzí nejvytíženější, pro občany a podnikatele jsou sedmí počtem úředních hodin a šetří čas občanů umístěním velkého množství informací a formulářů na internetové stránky. Občanům i podnikatelům samospráva pomáhá nejlepším navigačním systémem, rychlými a kvalitními odpověďmi a podporou veřejné dopravy. Havířovská radnice je průměrná v získávání evropských dotací a podprůměrná ve výši investic. Na opačné straně pořadí kvality veřejné správy jsou Kravaře. Nedostatek daňových příjmů vede v Kravařích k nízkým investicím obce. Úředníci otevírají své kanceláře pro veřejnost výrazně kratší dobu než ostatní hodnocená města. Pátý nejvyšší počet úředníků nepřináší očekávanou efektivitu – úředníci neposkytují informace v dostatečné kvalitě a jsou nejslabší v získávání evropských dotací i přes kvalitní nadprůměrný iRating (hodnocení hospodaření obcí, dle kterého se vyhodnocují žádosti o evropské dotace). Lehce podprůměrná je i podpora občanů a podnikatelů prostřednictvím internetových stránek.

Tabulka ve formátu PDF ke stažení zde

 

Cenové podmínky

Míra cen se promítá do nákladů jak firmám, které musí zvýšené ceny započítat do konečné ceny výrobků a služeb, tak občanům, kteří v důsledku vyšších cen navyšují svá platová očekávání.
Nejlevněji se žije a podniká v Bohumíně. Výrazně podprůměrné jsou ceny stavebních pozemků, poplatky za stánek, za pobyt, kopírování a vstupného do kulturních a sportovních zařízení. V porovnání s ostatními cenami jsou v Bohumíně nepoměrně vyšší ceny za vodné a stočné, které jsou i tak v rámci Moravskoslezského kraje na průměrné úrovni. Nejdražším městem je Frýdek-Místek. Zcela nadprůměrné jsou poplatky za stánek, ceny bytů i stavebních pozemků a odvoz odpadu. Ve srovnání s vyhodnocovanými městy Moravskoslezského kraje nejsou ve Frýdku-Místku žádné sledované ceny podprůměrné – průměrné jsou pouze ceny vodného a stočného.

Tabulka ve formátu PDF ke stažení zde

 

Průzkum mezi podnikateli

Nejlepší reklama je doporučení na základě osobní zkušenosti. Každého možného investora zajímá, zda jsou podnikatelé v daném městě spokojení, proto společnost Factum Invenio uskutečnila výzkum mezi padesáti podnikateli v každém městě.
Nejspokojenější jsou podnikatelé v Krnově. Firmy a podnikatelé si v Krnově nejvíce cení pracovní síly, cen, výrazně nadprůměrně hodnotí práci úřadů a lokality. Podprůměrně však hodnotí podnikatelské prostředí ve městě. Nejméně spokojení jsou podnikatelé v Rýmařově, kteří nejvíce kritizují práci úřadů, lokalitu, pracovní sílu a podnikatelské prostředí. Nejlépe hodnotí podnikatelé v Rýmařově ceny, které jsou ve srovnání s hodnocením cen podnikateli v jiných městech nadprůměrně vysoké.

Tabulka ve formátu PDF ke stažení zde

 

<< zpět na výběr kraje

© 2017 Communa, s.r.o., Všechna práva vyhrazena
Kontakt   |    Mapa stránek
Vytvořil artbox, s.r.o.
Partneri 2017