Logo

 Kraj Vysočina 

<< zpět na výběr kraje

Celkové výsledky soutěže Město pro byznys 2008 v kraji Vysočina

Podstatou soutěže Město pro byznys je určení pořadí měst s nejlepšími podmínkami pro podnikání v České republice i v jednotlivých krajích. Pro zajištění co největší objektivity soutěže byla města hodnocena na základě padesáti kritérií rozdělených do šesti oblastí. Zdrojem hodnot každého kritéria byla statistická data nezávislých a odborných institucí a odborníky garantovaný výzkum.
V kraji Vysočina je městem s největším podnikatelským potenciálem Humpolec. Město má nejvyšší hodnocení atraktivity lokality, velmi dobře rozvinuté podnikatelské prostředí a nízké ceny sledovaných položek. O městu se dobře vyjadřují podnikatelé a dobré hodnocení si zasluhuje i místní veřejná správa. Na druhou stranu je v Humpolci nepříznivá situace na pracovním trhu.
Na poslední pozici je v kraji Vysočina Telč. Nízké hodnocení Telč získal na základě průzkumu mezi podnikateli a nepříznivých podmínek na pracovním trhu. 

Celkové pořadí

Podnikatelské prostředí

Kvalita lokality

Pracovní trh

Kvalita veřejné správy

Cenové podmínky

Průzkum mezi podnikateli

1. Humpolec

3.

1.

10.

5.

3.

3.

2. Žďár nad Sázavou

4.

2.

8.

1.

10.

9.

3. Jihlava

1.

5.

7.

7.

14.

2.

4. Velké Meziříčí

8.

15.

4.

2.

9.

1.

5. Pacov

11.

12.

12.

4.

1.

7.

6. Pelhřimov

7.

14.

9.

5.

8.

6.

7. Třebíč

2.

8.

3.

14.

12.

4.

8. Havlíčkův Brod

6.

10.

6.

8.

13.

5.

9. Moravské Budějovice

12.

9.

1.

10.

5.

14.

10. Bystřice nad Pernštejnem

14.

11.

15.

3.

2.

13.

11. Chotěboř

9.

6.

13.

9.

5.

8.

12. Světlá nad Sázavou

13.

6.

11.

11.

4.

12.

13. Náměšť nad Oslavou

15.

4.

2.

13.

7.

11.

14. Nové Město na Moravě

5.

3.

5.

15.

15.

9.

15. Telč

9.

13.

14.

12.

11.

15.

Tabulka ve formátu PDF ke stažení zde

 

Podnikatelské prostředí

Ukazatele podnikatelského prostředí zahrnují počet a vývoj ekonomických subjektů, podíl středních a velkých podniků a rozdělení ekonomických subjektů dle sektoru hospodářství. Vyšší podíl zahraničních osob mezi podnikateli považujeme za příznivý.
Nejlépe rozvinuté podnikatelské prostředí je v krajském městě. Jihlava se může chlubit největším poměrem počtu firem, nejvíce subjektů podniká ve službách a město má i největší poměr podnikajících cizinců. Ve městě je však současně podprůměrný poměr podnikatelů, a počet středních a velkých firem stagnuje.
Na poslední příčce v oblasti podnikatelského prostředí je Náměšť nad Oslavou. Velmi nízký je poměr jak firem, tak podnikatelů; negativně hodnocena je i oborová struktura – v Náměšti je největší poměr firem a živnostníků, kteří podnikají v primárním sektoru. Blýská se však na lepší časy. Ve městě je sice nejnižší poměr středních a velkých firem, ale jejich počet roste rychlejším tempem než ve většině měst v kraji.

Tabulka ve formátu PDF ke stažení zde

 

Kvalita lokality

Města a obce nejsou jen místem podnikání a práce, ale především místem pro život. Lidé nevolí místo práce jen na základě výše mzdy, ale také podle dopravního spojení mezi centrem a periferiemi, kvality bydlení, možnosti využití volného času, ale i např. životního prostředí a rozmanitosti okolí.
Nejlepší hodnocení atraktivity lokality získal i přes téměř nejvyšší emise v ovzduší Humpolec. Humpolec má vynikající dopravní infrastrukturu, rostoucí bytovou výstavbu a vysoký počet lůžek v ubytovacích zařízeních. V Humpolci mohou být v rámci kraje spokojeny i mladé rodiny a senioři – ve městě je nadprůměrná kapacita předškolních zařízení a jeden z nejnižších poměrů počtu pacientů na jednoho lékaře.
Na poslední příčce v oblasti kvality lokality se umístilo Velké Meziříčí. Město je poslední nikoliv proto, že by bylo ve všech kritériích nejhorší, ale protože se v sedmi z deseti kritérií ocitlo na desáté nebo jedenácté pozici. Ve městě je však nejvyšší poměr kapacity předškolních zařízení a podprůměrná kriminalita.

Tabulka ve formátu PDF ke stažení zde

 

Pracovní trh

Růst podnikání je možný jen v případě, že profesně rostou i zaměstnanci. Vysoká nezaměstnanost je vnímána jako společenský problém, pro podnikatele však může být zdrojem kvalifikovaných, odpočinutých a motivovaných pracovních sil. S nízkou zaměstnaností souvisí i nízké platové očekávání, proto města s vysokou nezaměstnaností hodnotíme kladně. Naopak je negativně hodnocen podíl dlouhodobě nezaměstnaných a jejich rostoucí věk.
Nejlépe hodnocený pracovní trh je v Moravských Budějovicích. Podnikatelé mohou těžit z vysokého počtu nezaměstnaných a největšího počtu nezaměstnaných na jedno pracovní místo. Věkové složení nezaměstnaných je taktéž příznivé. V rámci kraje jsou v Moravských Budějovicích podprůměrné mzdy a nízká nemocnost zaměstnanců.
Nejméně příznivá situace na pracovním trhu je v Bystřici pod Pernštejnem. Bystřice sice v důsledku vysoké nezaměstnanosti nabízí velký rezervoár pracovních sil, ty však vykazují téměř nejvyšší míru dlouhodobé nezaměstnanosti. Dále v Bystřici stagnuje počet obyvatel. Bystřice má však co nabídnout – ve městě jsou podprůměrné mzdy.

Tabulka ve formátu PDF ke stažení zde

 

Kvalita veřejné správy

Hospodaření obce, rychlé a vstřícné vyřízení žádosti, ale i např. schopnost získat dotace jsou kritéria, která jsou v kompetenci samospráv a jako taková mohou být nejrychleji zlepšena. Radní se často brání, že efektivní řízení obce je závislé na rozpočtu a počátečních investicích, nicméně kvalita obsahu internetových stránek, navigační systém a např. informační otevřenost svědčí o ochotě a vstřícnosti k občanům a podnikatelům.
Nejvyšší hodnocení kvality veřejné správy získává Žďár nad Sázavou. Radnice se může pochlubit nejvyšší efektivitou – na žďárské radnici je zaměstnáno nejméně pracovníků na počet obyvatel, úředníci jsou však téměř nejúspěšnější při žádání o dotace z fondů EU, dokážou vybrat nejvíce daňových příjmů a v kritériu informační otevřenosti jsou jedni z nejrychlejších v celé České republice.
Nejnižší ohodnocení získala veřejná správa v Novém Městě na Moravě. Vysoký počet úředníků je v nerovnováze s nejmenším počtem úředních hodin a v úspěšnosti získávání dotací z fondů EU. Novoměstská radnice však hospodaří jako jedna z nejlepších v celém kraji a velmi dobře se stará o obsah internetových stránek.

Tabulka ve formátu PDF ke stažení zde

 

Cenové podmínky

Výše cen se promítá do nákladů jak firmám, které musí zvýšené ceny započítat do konečné ceny výrobků a služeb, tak občanům, kteří v důsledku vyšších cen navyšují svá platová očekávání.
Nejnižší ceny nemovitostí a nízké ceny vodného a stočného a poplatku za pobyt rozhodly o Pacově jako městě s nejnižšími cenami. Na poslední pozici je Nové Město na Moravě. V Novém Městě jsou ceny téměř všech sledovaných položek průměrné nebo nadprůměrné.

Tabulka ve formátu PDF ke stažení zde

 

Průzkum mezi podnikateli

Nejlepší reklama je doporučení na základě osobní zkušenosti. Každého možného investora zajímá, zda jsou podnikatelé v daném městě spokojení, proto společnost Factum Invenio uskutečnila výzkum mezi padesáti podnikateli v každém městě.
Nejlepší reputaci má mezi svými podnikateli Velké Meziříčí. Podnikatelé si pochvalují především lokalitu a podnikatelské prostředí. Nejméně příznivě se o svém městě vyjadřují podnikatelé v Telči. Stěžují si převážně na vysoké ceny a situaci na pracovním trhu.

Tabulka ve formátu PDF ke stažení zde

<< zpět na výběr kraje

© 2017 Communa, s.r.o., Všechna práva vyhrazena
Kontakt   |    Mapa stránek
Vytvořil artbox, s.r.o.
Partneri 2017