Aktuality
Elitní desítku ovládla města z Čech
Nová Paka, Mariánské Lázně, Třeboň a Tachov. Pouze této čtveřici měst se podařilo udržet ve srovnání s minulým rokem v elitní desítce. Do čela žebříčku se vrátily Humpolec a Klatovy – vítězná města prvního a druhého ročníku srovnávacího výzkumu.
Mezi vítězi krajských kol se objevilo pouze jedno krajské město (Pardubice), v ostatních dvanácti případech (hlavní město nepočítaje) se na prvních příčkách v krajích umístila bývalá okresní města a města menší velikosti. Čtyřem městům se podařilo stanout na špici regionálního žebříčku alespoň podruhé za sebou (Prostějov, Slavkov u Brna, Mariánské Lázně a Nová Paka).
|
2010 |
2011 |
|
| 1. | Písek | Nová Paka |
| 2. | Nová Paka | Humpolec |
| 3. | Prostějov | Nové Město nad Metují |
| 4. | Slavkov u Brna | Klatovy |
| 5. | Vimperk | Mariánské Lázně |
| 6. | Vyškov | Benešov |
| 7. | Tachov | Ostrov |
| 8. | Třeboň | Hradec Králové |
| 9. | Mariánské Lázně | Třeboň |
| 10. | Pelhřimov | Tachov |
Srovnání TOP 10
Do první desítky se letos dostala tři města z Královéhradeckého kraje, dvě města z Karlovarského a dvě z Plzeňského kraje. Dále bylo v TOP 10 po jednom městě z Vysočiny, Středočeského a Jihočeského kraje. Na rozdíl od loňského roku, kdy se do elitní desítky probojovala i 3 moravská města (Vyškov, Slavkov u Brna a Prostějov), letos ovládla čelo žebříčku města z Čech.
Loňský vítěz Písek se letos umístil na 11. místě a třetí Prostějov si v letošním ročníku pohoršil o 21 příček. Je to vůbec poprvé, kdy se bývalá mekka oděvního průmyslu nedostala do první desítky. Po loňské odmlce se na výsluní vrátilo město Humpolec. Vůbec první vítěz srovnávacího výzkumu Město pro byznys se letos, stejně jako v roce 2009, umístil na druhé příčce.
Skokan roku
Nejvýraznější posun oproti loňskému ročníku jsme zaznamenali u města Krnov, které poskočilo ze 198. na 64. místo. Na výsledcích města lze velmi názorně ilustrovat možnost výrazných meziročních změn v podnikatelském prostředí. V Krnově se sice zpomalil růst počtu ekonomických subjektů (podnikatelů i firem), za to však posílil vliv zaměstnavatelů s padesáti a více zaměstnanci.
Krnovu v hodnocení prospělo i zpřesnění údajů za kriminalitu – namísto okresních dat nyní disponujeme počtem trestných činů za jednotlivá města, což prudce srazilo kriminalitu Krnova i její meziroční pokles. Krnovu pomohlo i přiblížení k dálnici.
V podmínkách pracovního trhu je viditelný nárůst počtu obyvatel. Co především zahýbalo pracovním trhem, je druhé nejvyšší zvýšení nezaměstnanosti ze všech 205 sledovaných měst. Pro podnikatele je nárůst nezaměstnanosti opravdovou příležitostí, poklesl podíl dlouhodobě nezaměstnaných, počet uchazečů na jedno pracovní místo je vyšší a meziročně se zvýšil i jejich celkový počet. Poklesla i pracovní neschopnost v rámci celého bruntálského okresu.
Krnov snížil konsolidovaný poměr příjmů a výdajů k majetku obce a především zvýšil v porovnání s ostatními městy úspěšnost zisku evropských dotací.
Místní podnikatelé si začali mnohem více vážit práce radnice, lokality, cen a nepřekvapivě i podmínek pracovního trhu.

