Aktuality 

Na tom, že Moravskoslezský kraj je vnímán stále velmi negativně se shodli představitelé místních podnikatelů i samospráv. »Stále se setkávám s despektem jen proto, že jsem z kraje, který má ve zbytku republiky stále nádech „špinavý, neinteligentní, nezajímavý, a je spojován s horníky, hutníky a smogem,“« říká Petr Pasek, majitel jazykové školy Slůně, která aktuálně působí ve 42 českých a moravských městech. 

Podle opavského primátora Zbyňka Stanjury však mají změnu image regionu v rukou hlavně místní podnikatelé »Dobré firmy dělají svému kraji dobré jméno,« domnívá se. Pasek však oponoval: »Naší starostí není propagovat region. Já se kupříkladu snažím dobře podnikat, zaměstnávat lidi a rozvíjet firmu. Rozvíjení regionu je věcí lidí v samosprávách a na kraji.« 

Kamenem úrazu je podle něho právě to, že lidé na rozhodujících úrovních se marketingu odmítají věnovat. »Toto slovo se zde stalo téměř neslušným výrazem,« říká.

Lidé stále odcházejí 
Cesty, které by mohly vést k tomu, aby zde lidé zůstávali, vidí představitelé měst a obcí nejméně tři: dobudovat infrastrukturu, přilákat sem další vysoké školy a podporovat podnikavost místních.
   »Náš region byl v době Římské říše, kdy tudy vedla Jantarová stezka (obchodní cesta spojující Baltské pobřeží s Jaderanem – pozn.red.) významným uzlovým bodem. Dnes je naší Jantarovou stezkou dálnice D1. Měli bychom si význam infrastruktury začít více uvědomovat a věnovat jejímu dobudování maximum energie,« myslí si Kováčiková a stejný názor zastával i Stanjura. 

Podle Paseka ale místní samosprávy udělaly velkou chybu v péči o ostravské letiště. »Chtěly zde podporovat letání pro byznys klientelu a nikoliv nízkonákladové lety. Po mnoha letech rozvoje to ale vypadá tak, že máme sice krásnou odletovou halu, ale nikdo ji nevyužívá. Pravidelné linky létají jen do Prahy a Vídně,« stěžuje si na špatnou péči kraje v oblasti letecké infrastruktury Pasek . 

V dalším bodě – zda sem lákat další vysoké školy či nikoliv - se už starostka Bílovce a primátor Opavy neshodli. Stanjura by chtěl, aby se zde studovalo více oborů, podle Kováčikové by bylo kontraproduktivní, kdyby se »všude studovalo všechno,« dala by přednost rozvoji stávajících univerzit a jejich oborů. 

Velkým problémem je podle účástníků diskuse podpora podnikavosti místních občanů »V našem kraji je už historicky vysoké zastoupení méně kvalifikovaných zaměstnanců. Začít podnikat je pro ně velmi těžké, nejde jen o tom, že jim chybí odvaha, ale oni se to neměli ani kde naučit,« upozorňuje Kováčiková. 

Státní byrokracie
Diskutující se shodli na tom, že občané regionu jsou proto mnohem více zranitelní ve chvíli, kdy stát například povoluje a zjednodušuje podnikání v oblastí hazardních her.
   »Nejsem sice vůbec zástáncem regulace, ale jsou oblasti, kde je zcela namístě,« myslí si Pavel Bartoš, předseda Krajské hospodářské komory.
   Výhrad na adresu státu však měli místní více: »Stát nás neustále zatěžuje množstvím různých šetření a dotazníků. Navíc naše náklady rostou ve chvíli, kdy stát přijde s nějakou novinkou. Například od nového roku evidujeme údaje pro bodový systém, platíme to však z obecního rozpočtu,« říká Stanjura.
   Podle zástupců samospráv jim tak státní byrokracie ukrajuje nejen z času, který by mohli věnovat například rozvoji podnikatelského prostředí, ale i z rozpočtů, které by zde mohli užít efektivně použít. 

Vyváženost
Podle místních je třeba uvědomit si hodnotu vlastního kraje, nabýt tak větší sebevědomí při srovnávání se s ostatními a snáze se pak soustředit na to podstatné. Chybou prý bylo, když se snažili prezentovat jako region, který se z neperspektivní industriální oblasti úspěšně mění v kraj služeb a turistiky. »To bylo nerealisické, krajem služeb a turistiky se nikdy nestaneme,« míní Bartoš a dodává »Měli bychom si cenit, že zde máme bohatství surovin, které je v Evropě srovnatelné snad jen s Porúřím. Nemíním tím jen uhlí, ale kupříkladu i obrovksé zásoby dřeva, které tu máme.«
   I podle ostatních účastníků má perspektivu jen vyváženost průmyslu a služeb, stejně jako rovnováha zastoupení malých, středních a velkých firem. »Jen tak se nestaneme v budoucnu snadnou obětí krizí, « myslí si Stanjura.